14. ledna jsme se po roce všichni sešli na výroční členské schůzi, tentokrát ve SŠ-COPT Kroměříž.
Sraz jsme měli v 07:40 hod. u kroměřížského Kauflandu,odkud jsme po cyklostezce kolem Bágráku přešli do Kotojed. Po přejití silnice u ž. st. Kotojedy jsme prošli novou kroměřížskou vilovou čtvrtí a kolem výstaviště Flora došli do Vážan. Tady byla malá zastávka na občerstvení a díky Janě Dolákové nezůstalo jen u vlastních zdrojů. Byla dobrá - ta slivovice. Po nějaké čvrthodině jsme pokračovali a prošli kolem Kroměřížské nemocnice a mezi Květnou zahradou a Psychiatrickou nemocnicí Na Lindovku. Dále jsme sešli do Podzámecké zahrady a přes Velké náměstí pokračovali do Bezručova parku, odkud byl vchod do COPTu. Do místa konání schůze, tj. SŠ-COPT jsme dorazili asi v 10:30. Někteří naši členové volili individuální trasy a přišli přímo do COPTu.
Zde jsme v příjemném prostředí školní jídelny absolvovali podle našeho programu výroční členskou schůzi, kterou řídila předsedkyně našeho odboru Ludmila Burešová. Po nezbytných uvítacích projevech jsme zazpívali naši turistickou hymnu a vyslechli zprávu o činnosti našeho odboru za rok 2016,doprovázenou obrazovou prezentací jednotlivých akcí. Následovaly zprávy o hospodaření, o revizi hospodaření a zpráva z dvoudenního semináře zástupců odborů oblasti Valašsko - Chřiby. Zvolili jsme novou hospodářku, Hanu Makovou, místo Hany Šprňové, která z funkce odstoupila na vlastní žádost. Poté byli oceněni někteří členové za práci pro náš odbor a turistickou činnost vůbec a byly předány malé pozornosti členům, kteří koncem minulého roku oslavili, popř. začátkem roku letošního oslaví kulaté životní jubileum. Byli do našich řad přijati 2 noví členové.
Do průběhu schůze byla vložena přestávka na oběd, který všem chutnal. Po skončení oficiální části následovala volná zábava, jednak debatatami mezi jednotlivými účastníky, jednak zpěvem moravských lidových písní. V průběhu volné zábavy už někteří členové opouštěli jídelnu, podle toho, jak měli zajištěný odjezd domů.
Celkově byla akce ukončena v 16 hodin. Počasí nám opět vyšlo, bylo kolem 0°C a na volných prostranstvích mezi jednotlivými obcemi profukovalo. Akce se zúčastnilo 50 členů a dva hosté z oblasti.
Ne zrovna příznivé počasí, po mrazivém lednu a zasněženém počátku února, na nás čekalo 4. února při turistickém pochodu ze Zborovic přes Troják, kolem Nětčické kapličky do Nětčic a potom přes kopec nejkratší cestou zpět do Zborovic. I když byla hustá mlha a asi 10 až 15 cm silná vrstva vlhkého sněhu, všichni jsme byli s procházkou dlouhou 10 km spokojeni. Zúčastnilo se nás i přes pochmurné počasí celkem 14.
Cestou jsme několikrát zastavili na občerstvení – mimo jiné u chaty U Zajíčka, u nejvyššího modřínu v širokém okolí, ale i u Nětčické kapličky a studánky. Hlavní pauza však byla ve 12 hodin v nětčické svérázné hospodě „Bez lípy“. Kromě běžného občerstvení pivem, kávou, grogem apod. jsme si pochutnali na místní specialitě – šunka z udírny s křenem a osmaženou cibulkou. V průběhu sezení nás už někteří opouštěli a svými vlastními cestami a prostředky se vydali k domovu. Většina však až ve 2 hodiny odešla zpět do Zborovic na nádraží. Tam, po krátkém čekání na vlak, jsme se definitivně rozešli.
Naše trasa začala z Horní Lhoty, Hájenka. Po modré turistické značce jsme se vydali k rozcestí Pod Slavickým kopcem a odtud na Komonec. Stoupání na vrchol bylo mírné, šlo se po zledovatělém povrchu, na kterém byla tenká vrstva sněhu.Po celou dobu byla mlha, místy jsme před sebou viděli tak na 3 metry. Z Komonce nás čekalo klesání ke zřícenině hradu Starý Světlov po modré značce. To bylo náročnější, někteří turisté vícekrát spadli, ale vše se obešlo bez zranění. Dále jsme opět klesali po modré do Pozlovic a pak do Luhačovic. Celou cestu byla výborná nálada, ušli jsme 12 km. V Luhačovicích jsme se prošli po kolonádě, která se opravuje a upravuje, napili se vincentky, koupili lázeňské oplatky, atd.Spokojeni jsme se vraceli domů. Vinou nepříznivého počasí a nemocnosti některých členů, se nás zúčastnilo "pouze" 12.
11. března zorganizoval náš turistický odbor vycházku Hostýnskými vrchy. Jednalo se o nenáročný a všeobecně známý výšlap z autobusové zastávky Chvalčov – Říka na turistickou lokalitu Tesák a zpět.
Trasu na Tesák jsme absolvovali převážně po zelené značce a naučné stezce „Hostýnské vrchy“ kolem Lesní školy přes zastávku Na Jančích a Smrdutou. Cesta byla oschlá a se stálým stoupáním z nadmořské výšky 400 m do 690 m n/m. Po krátké zastávce a obědě na Tesáku jsme se zpět dostali po značce žluté přes místa Pod Kyčerou, Kozlůvky a opět Lesní školu. Na této cestě jsme se místy brouzdali blátivým terénem po tajícím sněhu, místy ještě po kluzkých a nebezpečných zmrazcích, posledních známek uplynulé zimy. Nevyhnuli jsme se ani několika přechodům přes potůčky a potoky stékající do říčky „Bystřička“.
Počasí bylo chladné a zejména na otevřených prostranstvích pofukoval ostrý vítr. Pokud vysvitlo sluníčko, byl pochod velmi příjemný. Akce se zúčastnilo 19 našich členů a příznivců turistiky.
Tentokrát jsme 1. 4. absolvovali první skutečně jarní turistiku, a to v oblasti Vizovických vrchů. Červená turistická značka nás zavedla nad Vizovice z výšky 280 m/n.m. přes Janovu Lhotu na Spletený vrch v nadmořské výšce 558 m. Pak jsme pokračovali po modré na rozcestí Klokočí ve výšce 589 m/n.m, což byl nejvyšší bod naší cesty. Z tohoto místa jsme už pouze sestupovali, nejprve po žluté na Trvajku s výškou 400 m/n.m. a dále po zelené zpět do Vizovic. Celý projitý okruh měl téměř 15 km a někteří „skalní“ si ho ještě o 3 km prodloužili zacházkou na rozhlednu Doubrava.
Počasí bylo skutečně jarní, na obloze se neukázal ani mráček a pofukoval příjemný osvěžující větřík. Poobědvali jsme ve Vizovicích a stihli i nějaké to pivo, popř. jiný osvěžující nápoj. Celá akce, které se tentokrát zúčastnilo 26 turistů, proběhla bez nejmenších komplikací. Vlaky tam i zpět jezdily podle jízdního řádu. 5 minutové zpoždění vlaku od Holešova v Hulíně se nepočítá, protože to nahradilo obvyklé sezení ve vlaku, než se vlak z Hulína do Kroměříže rozjede. Takže se těšíme na příští akci, z Lešné na Tesák.
22. 4. jsme se prošli od ZOO Lešná z nadmořské výšky 290 m n/m na známou turistickou destinaci na Tesáku ve výšce 690 m n/m.
Trasa vedla od zmiňované zoologické zahrady po červené turistické značce kolem zříceniny hradu Lukov ve výšce 480 m (první občerstvovací pauza) na Písečné a dále po modré přes Korýtko, Pod Kuželkem a Pod Oklukem na Holý vrch 724 m n/m. Tady jsme se podruhé posilnili a z důvodu nepříznivého počasí rychle pokračovali dál. U Tří kamenů (nejvyšší bod naší túry 730 m n/m) jsme přešli na zelenou a přes rozcestí Pod Kyčerou jsme postupně sestoupili na Tesák ve výšce 690 m n/m, kde jsme vzhledem k poměrně malé časové rezervě, do odjezdu autobusu zbývalo 30 minut, stihli polévku a pivo nebo kávu. Někteří zdatnější turisté, kteří si Pospíšili a byli na Tesáku dřív, si dali místní speciality: např. smažené býčí žlázy nebo kančí guláš.
Počasí nám tentokrát vůbec nepřálo. Pršet začalo už ve Zlíně, kde jsme z vlaku přesedlali na autobus a v podstatě pršelo, s menšími přestávkami, celý den. Navíc na Holém vrchu foukal silný studený vítr, který nás zpocené a promoklé pořádně zchladil. I přes nepřízeň počasí se nás tentokrát sešlo 17.
29. 4. jsme se zúčastnili, byť v omezeném počtu, 30. ročníku turistického pochodu „Morkovské véšlap“.
Z důvodu velmi nepříznivého počasí v uplynulém týdnu (silné deště) se na trasu dlouhou 20 km vydalo 5 odvážných členů našeho turistického odboru. Tentokrát nás reprezentovali Věra V., Jiřinka V., František P., Jiří N. a František M, který si šel svou vlastní trasu.
Po prezentaci v morkovické sokolovně jsme vyrazili po modrých a žlutých turistických značkách a částečně i po pořadateli vyznačené trase. Z Morkovic jsme se tak dostali do Pornic a kolem studánky Švábka na Kozojedsko. Pak kolem kapličky ve Strašné zamířily naše kroky zpět do sokolovny v Morkovicích. V části pochodu v okolí Strašné na nás čekalo a strach chtělo nahnat několik pohádkových bytostí – počínaje půvabnými hastrmankami, které nás tentokrát neměly v úmyslu utopit, a konče hrozným pánem pekel Luciferem, který nás nakonec vyhnal z lesa. V cíli jsme si dali pivo a opečenou klobásu.
Počasí se v sobotu, jako mávnutím kouzelného proutku, udobřilo a bylo tak k organizátorům, kterým patří naše poděkování za krásně prožitý den, i k samotným účastníkům pochodu milosrdné.
Ve dnech 4. až 7. 5. jsme vyrazili na 4 denní autobusový zájezd do Posázaví, konkrétně do Kaliště – Poddubí, kde jsme se ubytovali v kempu „U Bořka“. Vzhledem k nemožnosti dojet autobusem až ke kempu, jsme poslední část, asi 1,5 km došli po svých. Majitel kempu nám zavazadla odvezl dodávkou.
Po ubytování jsme vyrazili na první túru do Zlenice, Hrušova a přes Lensedly zpět do Poddubí. Někdo se držel doporučených tras, někteří turisté si zvolili vlastní okruh, tak jako i v následujících dnech. Druhý den jsme se vydali do Ondřejova, do známé observatoře, založené Josefem Janem Fričem v roce 1898 a poté jsme navštívili muzeum obrázků národního umělce Josefa Lady. Třetí den jsme se nechali dopravit autobusem do města Sázavy, kde jsme navštívili bývalý klášter Sv. Prokopa a podle vlastního uvážení prošli trasy v blízkém okolí, např. Bělokozly a přes Ledečko zpět do Sázavy. Čtvrtý den jsme sbalili zavazadla, majitel kempu nám je zase odvezl k autobusu, a vyjeli jsme do Kutné Hory. Po prohlídce chrámu Sv. Barbory jsme se vydali na prohlídku města a na trasy v jeho okolí.
Počasí, i přes nepříznivé předpovědi, bylo turisticky příjemné. První dva dny bylo sice zamračeno, ale nepršelo a v sobotu a v neděli se na nás usmálo i sluníčko. Celého zájezdu se zúčastnilo 42 turistů – členů našeho odboru i jeho příznivců.
Na nádraží ČD v Kroměříži se dne 27.5.2017 sešlo 5 turistů (Vartová, Vrublová, Tesaříková, Molinek a Němec). Dojeli jsme do Rajnochovic a vydali se na plánovanou trasu. Nejdříve jsme ještě autobusem dojeli k hotelu Polom a pak šli po červené značce ke kostelu. Odtud jsme pokračovali děsným strkem k památníku našeho letce Josefa Kužely. Poté Nad Bílovou zkratkou po cyklotrase nad Leskový a dále po zelené přes Čečetkov, Končiny, Bludný a rozhlednu Marušku na Troják. Po zaslouženém občerstvení se tři turisté vydali ještě na Tesák, kde pak přisedli k dalším dvěma do autobusu do Bystřice pod Hostýnem. Vlakem jsme spokojeně dojeli do Kroměříže. V průběhu cesty bylo počasí nádherné s občasným vlahým až lehce studeným větříkem. Délka trasy byla 18 km.
Jednodenní zájezd na Lysou horu jsme uskutečnili 17.června 2017.Tentokrát s námi počasí nechtělo kamarádit. Po příjezdu na parkoviště u hotelu Bezruč v Malenovicích jsme již věděli, že nám dnes svítit sluníčko nebude. Vyrazili jsme na trasu v mlhavém počasí. Šli jsme po zelené na Hradovou, pak po modré přes památník Ivančena a Malchor na vrchol Beskyd - Lysou horu. Na vrcholu byla ještě větší mlha, takže výhledy žádné. Usadili jsme se v Bezručově chatě k občerstvení a k uschnutí. Zpáteční trasu jsme šli po červené přes Lukšinec, následně po žluté Slatina U Korýtka a po zelené k hotelu Bezruč.To již nám ve 13,30 začalo pršet. Někteří si nasadili pláštěnky, jiní to zvládli v nepromokavých bundách, ale stejně jsme byli všichni mokří. Přesto výstup všichni zvládli bez újmy na zdraví, včetně 5 dětí, kteří s námi byly. Celkem se zájezdu zúčastnilo i s dětmi 38 turistů.